Jméno rasy pudl - francouzsky caniche -  je odvozeno od původního využití coby lovecký pes, konkrétně z německého pudeln (máchat ve vodě), pfudel (kaluž), francouzský název caniche pochází se slova canard - kachna. Rozdělují se podle velikosti na velkého pudla, středního, trpasličího a pudl toy.

Původ

Pudl je původně lovecký pes se zaměřením na vodní ptactvo. Předchůdce dnešního pudla byl velký přibližně jako německý ovčák. Jako společenský pes se začal chovat teprve koncem 18. století. Podle velikosti se začal šlechtit až ve 20. století.

Povaha a charakter

Pudl je v současnosti velmi oblíbené plemeno. Je známý svou inteligencí a učenlivostí, proto je velmi vhodný i pro začínající chovatele. Jeho výcvik zpravidla není náročný a postupuje rychle. Navzdory své pověsti "gaučáka", za což vděčí především úpravě srsti, je to velice aktivní a vitální pes, který miluje pohyb. Rád chodí na procházky a je vhodný ke cvičení psích sportů. Je velice vázaný na svého páníčka, jemuž je naprosto oddán, ale na oplátku vyžaduje jeho pozornost. Pudl je jemný a senzitivní pes, který nemá rád hrubé zacházení. Pudl je přizpůsobivý a pořídit si ho mohou i starší lidé, pro něž jsou vhodní menší pudlové. Pudl umí být velmi dobrým, něžným společníkem, na člověka je velmi vázaný a nemá tendence utíkat. Při vhodné výchově je klidný, zůstává však hravý a dobře naladěný. Zvyknout si na další zvířecí obyvatele domácnosti mu nečiní potíže. Je velmi vhodný i do rodiny s dětmi.

Vzhled

Pudl je plemeno proslulé svou elegancí a hrdým zjevem. Má vyváženou konstituci těla a je charakteristický svou kadeřavou srstí. Rozlišují se tři velikosti. Velký, nebo také královský pudl, měří od 44 do 60 cm s tolerancí +/- 2 cm, váží do 30 kg, střední 35 až 45 cm, váží do 15 kg, trpasličí od 28 do 35 cm, hmotnost kolem 5 kg, a toy pudl od 25 do 28 cm. Pudl má ušlechtilou hlavu rovných linií, pod kůží je patrný tvar lebky. Čenich je výrazný a dobře vyvinutý, barva se odvíjí od barvy srsti. Má málo zřetelný stop. Chrup je pevný. Oči jsou mandlového tvaru, živé a mírně šikmé. Uši má pudl dlouhé, zavěšené a přiléhají k lícím, jsou porostlé krásnou zvlněnou srstí. Krk je pevný, středně dlouhý a klenutý. Tělo má vyvážené proporce s hlubokým hrudníkem sahajícím do výše lokte. Hřbet je krátký a rovný, břicho lehce vtažené. Ocas je vysoko nasazený. Končetiny jsou rovné a dobře osvalené. Pudl zaujme především svou kadeřavou nebo šňůrovou srstí, která je bohatá, jemná a hustá. Barvu může mít pudl hnědou, černou, bílou, stříbrnou a aprikot, nově může být také černobílý (harlekýn) nebo černohnědý.

Plemenný standard

Podle Mezinárodní kynologické organizace FCI je pudl zařazen do skupiny IX. - společenská plemena a toy, sekce 2 - pudli. Původní využití lovecký pes, dnes chován jako společník.

Základní péče o pudla

Pudl je pes nenáročný na výchovu. Jeho temperament se dá zvládnout důsledným zacházením. Je učenlivý a přizpůsobivý, je proto vhodný i pro začátečníky. Složitější péči však vyžaduje jeho srst, která se musí pravidelně pročesávat, zbavovat nečistot a zastřihávat (nejméně jednou za dva měsíce). Existuje několik základních střihů: klasický (na lva), moderní a anglický. Výstavní úprava pudla je poměrně náročná a vyžaduje čas a zkušenosti. Péče o srst se také odvíjí od hustoty srsti. Vzhledem k tomu, že odumřelá srst zůstává v rouně, musí se pravidelně odstraňovat, aby se zabránilo zplstnatění. Výhodou pro majitele pudlů je skutečnost, že odumřelá srst nevypadává a v domácnosti tak nenacházíte srst na zemi. Zvláštní pozornost je potřeba věnovat hygieně uší. Pudl patří mezi dlouhověká plemena, může se dožít až někdy i 18 let.