Štěnata C narozená 9.12.2007
6. 1. 2008
- O našich štěňátkách jsme stále průběžně informováni od jejich nových páníčků. Všichni jsou spokojení, většinou mají nové psí a dětské kamarády a vůbec se jim po nás ani po mamině nestýská, což je dobře. Fotečky budeme uveřejňovat ve fotoalbu v sekci "Příbuzní a přátelé" tak se můžete dívat, jak nám ta drobotina roste !
- Je 21.2.- 23,42 hod a náš miláček Coletka je stále při smyslech. Zatím co ostatní členové domácnosti už spí, ona průzkumničí. Je to jako hyperaktivní děti. Dostupné písemné materiály hovoří o tom že "štěně většinu dne prospí"(pravda nepíše se tam o noci), chtěla bych takové vidět a nebo snad máme nějakou vyjímku? Pokud Coletka nespí, vyžaduje jídlo. Chtěla by jíst s kocourem Matějem, který opět pookřál a ve svých 15 letech jí předvádí jak se leze po stromech, vylizuje mističky po všech ostatních psech a neustále se dožaduje nějakého pokrmu. Ani v nejbujnější fantazii si nedovedu představit, že toto divoké stvoření by mělo jednoho dne přijet na výstavu, v klidu stát, nechat se rozhodčím prohlédnout a běhat předpisové kruhy. Zatím budeme spokojeni, když se naučí chodit na šňůrce. Naše první pokusy zatím dopadly tak, že Coletka udělá ježka a svýma trucovitýma očkama by mě nejraději probodla. Zkoušela jsem to po dobrém, jak je psáno v literatuře, ale ouvej - nepodařilo se. Tak nastalo právo útrpné, táhla jsem jí jako dřevěného kačera a ejhle- nazpátek z procházky už šla sama na šňůrce. Bohužel to vzbudilo pohoršení sousedů z řad důchodkyň, protože takové malé štěňátko se má nosit na rukou a ne škrtit na šňůře. A zatím co já jí tak hanebně veřejně pomlouvám, ona usnula. Hurá!!! jde se spát.
- Dnes je neděle 17.2.2008 a naše dětičky jsou už všechny ve svých nových domovech. Budeme na ně vzpomínat a věříme, že se budou mít přinejmenším tak dobře jako u nás a hlavně, že jejich noví páníčkové nás budou průběžně informovat a posílat nám fotky, které budeme zase my uveřejňovat na těchto stránkách, aby i naši přátelé mohli sledovat vývoj našich miminek .Tak děti, se slzičkama jsme se loučili a držíme palečky do dalšího života!!!!!!!!!!!!
- Naši miláčkové se již pomalu začínají stěhovat do svých nových domovů.Carolinka a Cedrik (miláček Cipísek) se s námi a hlavně s Lerinkou rozloučili v sobotu 9.2. I když pro nás to je smutné loučení s miminky, budou dělat radost novým páníčkům a jejich dětem. Už dnes nám poslali páníčkové o nich zprávy a fotky z nového domova (ve fotogalerii). Přejeme jim hodně štěstíčka a lásky!!!!
- Omlouváme se všem, kteří sledují život našich štěňátek, že jsme se na čas odmlčeli, ale časové zaneprázdnění nám to bohužel nedovolilo.
- Našim miminkům je již 7 týdnů, jsou očkovaná, za velkého řevu očipovaná, i prohlídku klubových poradců přežila bez úhony. Naučila se jíst z mističek, hrát si, čůrat na pleny, ale hlavně pořádně zlobit. Není chvilka (mimo spaní), aby se neprali, něco neokusovali, netahali pelíšek (mimochodem už třetí za jejich kratičkého života), nebourali ohrádku, netrhali hračky, nevylévali vodu, nepištěli a neštěkali. Maminka Leri už na ně dávno nestačí, pokud jí polapí, zdá se, že jí okoušou až na kost. Kevin je na ně zvědavý, ale jakmile se k němu ta smečka divochů přiblíží, prchá nejlépe do výšin. Nejhůře ty divochy snáší Alex, ten se cítí ukřivděný a osamocený, protože se všichni celý den motají jenom kolem těch křiklounů. Raději se někam uklidí a tam si tiše trucuje. Nejlépe to řeší náš nejmoudřejší a prvorozený-kocour Matěj, ten si v klidu spí na sluníčku nebo na topení a když je nejhůř, zmizí raději di sklepa. A tak se mají noví páníčkové na co těšit a my je ( ty hrozné zlobivce ) budeme už za tři týdny hrozně postrádat.
- Spousta nových fotek ve fotogalerii.
- Dnes 16.12.je našim mimčům 1 týden, mají se k světu, mamince Lerince nedají vteřinu pokoj a jenom cumlají a spí a pak zase piští, cumlají a zase spí. Konečně se rodinný klan dohodl po prostudování desítek psích kalendářů na jménech, jsou to pro taková nemotorné hnědé kuličky jména dost vznešená a legrační, ale však ona do těch jmen dorostou :o) Tedy tak jsme to vymysleli: kluci jsou Calif, Carlos, Cedrik a holčičky Carolina a Colette.
- Nové fotky naleznate ve fotogalerii.
- Naše, resp. Lerinčina :o) třetí děcka se narodila v neděli 9.12.2007, už to je dobrá zpráva, protože se všeobecně ví, že nedělní děti jsou šťastné děti. Zatím jim budeme říkat Céčka, protože jména prozatím nejsou odsouhlasená rodinným klanem. Lerinka si tentokrát dala trochu načas, a proto jí 65. den musel pomoci pan doktor Mašín, který je už takřka rodinným přítelem našich pejsků. Výsledkem byli 3 pejskové a 2 fenečky, váha mezi 27-34 dkg, takže zase obříci. Prostě Lerinka nezklame. Od samého začátku štěňátka pouze sajou maminku a nebo spí. Nic jiného je zatím nezajímá. Lerinka se chová jako vzorná mamina a sotva se utrhne na vyvenčení, letí zpátky k dětem. Běda kocourovi nebo psům, když by se také chtěli podívat kdo že se to vlastně narodil. Mají smůlu, do pokoje se podívají možná tak za měsíc, až ti malí vyrostou a budou Lerinku zlobit.
- Byl krásný podzimní den 5.10.2007 a my jsme s Lerinkou odjížděli do Holandského Haagu za budoucím taťkou. Říkají mu Dante, jeho jméno je Dassin Tulip Garden Dante. Je to krásný pes, jak vizáží, tak i povahou, milý, přátelský, k Lerince galantní a společenský, jak se o pudlech píše ve všech příručkách :o). Společně s Lerinkou jsme si užívali posledních slunečních dní u Severního moře, mezi skvělými lidmi a v krásném holandském Scheveningenu. A pak už jsme jen čekali, jak to dopadne. A dopadlo to skvěle!
